Dohoví? V tem domje furt volačo žije. Aj ket je tam cicho jak na cinteri. V našich očách to tam žije isce, ale v očách realiťáka to je enem kúčšek z jeho zdroja obživy. Jasné, že až ket sa mu to podarí prodat a trhne na tem ten svúj podíl. Zatát ho ňigdo nesce, ufám proto, lebo je chuďák starý. Šak si už aj šeličo prožiu. Asi to tak mosí byt. Ne?

To já kebych na to mjeu, tak bych ho s radoscú kúpiu aj hnet a duša by byua spokojná. A úfam né enem tá moja. Sem si istý, že tam medzi týma múrma sa ešče ňegde potulujú po schodech jejich suadké a krásne dušičky – starečkova aj starenkina. Asi mosá najskúr oni odtál odejít a až potom sa to ceué prodá. Tak ňejak to vidzím. Kebych tam žil já, to bych ich tam sceu nafurt. Dávau bych na ňe pozor.

Ten, do ho kúpi, si to tam isce poupravuje, kór ket tam je ešče ich nábytek a koberce a šecko, co sa neodnésuo. Šak nic ve zuém, já bych to též spraviu, šak to je prirodzené jak cícit huad.
A sceuo by to aj venku opravit, strechu novú, sceny natrít snát aj zateplit, no byuo by tam roboty – jak sa vyprávja – jak na kostely. Ale to by nevadziuo kebych mjeu na ten materijál. No ne?

Tolko spomínek, co nám ten dom dau, šak to sa nedá ani zmjerat. Šak obrazňe povydané – „vyrostli sme v něm šeci.“ Na tej lavici starenka furt poslednú dobú sedávaua a huadkaua Lindu. To byu její pes, taký de nic tu nic pouličná zmeska, ale byu to vjerný psisko.
A na dvori orech, to stromisko veliké! Ten rok za rokem rodziu pjekné puody a jako dzeci sme po ňem lozili, porát sa starenka o nás báua a híkaua ket nás tam vidzeua,… tak ten orech moseli uťat. Už buy starý a tak jak stačiua jeho úroda pro celú rodzinu, už z ňeho nebyuo nic. Odešeu se starenkú rodzit do neba.

A včíl mosíme enem čekat na teho, do uvidzí v tem domje aspoň kúšček z teho, co v ňem vidzíme my – rodzina, kerá sme sa tam po víkendech a po svátkoch slézali jak včely na med, aby sme sa vidzeli a radovali sa svojú prítomnosťú. Aby sme vidzeli jak nám dzeci rostnú a my veselo sterneme.

Kebych na to mjeu, tak ten dom bych s velikú radoscú kúpil. Roboty sa nebojím a ket by to byuo v duchu pokračováňá rodu, tak bych byu ešte na to víc hrdý jak bych byu.