
Ňekedy netreba robyt ani večeru. Príkuadem može byt ten chuap, co došeu dom, pjekňe sa pozdraviu ze svojú starú a friško, jak dycky, vleceu huadný do kuchyňe – reku dá si volačeho jest. Kuká do ledničky – tam nic, kuká na stúl, de dycky jedzá – tam též čisto jak po rolbje na zimném štadióňe. Ale ket zbadau, že nic neleží ani na kuchyňském pulce, tak už vleceu do obývačky a s očama vypúlenýma jak prišlápuá žaba sa spýtau: